Co je dobré vědět o sjednání zkušební doby
Většina zaměstnavatelů se svými novými zaměstnanci sjednává zkušební dobu. Jejím smyslem je, aby zaměstnavatel mohl v praxi posoudit, zda zaměstnanec splňuje jeho očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a svojí práci řádně vykonává. Na druhé straně má i zaměstnanec dostatek času zvážit, zda mu vyhovuje druh práce, místo výkonu práce, mzdové nebo jiné pracovní podmínky a zda v novém pracovním poměru chce setrvat nebo zda se rozhodne ho bezprostředně skončit.
Zkušební dobu vymezuje § 35 zákoníku práce. Její délka nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, případně delší než 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Nelze ji dále dodatečně prodlužovat, a to i pokud byla sjednaná kratší než tříměsíční, což je přípustné. Prodloužení zkušební doby je možné jedině o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nevykonává práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Žádné jiné výjimky pro její prodlužování podle platné legislativy nejsou. V případě, že s vámi zaměstnavatel sjedná zkušební dobu delší, než umožňuje zákoník práce, je doba přesahující její zákonem stanovenou maximální délku neplatná.
Určitá specifika vykazuje zkušební doba sjednaná u pracovního poměru na dobu určitou. Zkušební doba v tomto případě nesmí být delší, než je polovina doby trvání pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem uzavírá opakovaně navazující pracovní poměr na dobu určitou, zkušební doba už nesmí být znovu sjednána.
Zkušební doba musí být sjednaná písemně, a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce (případně v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance). Během tohoto dne může proběhnout její sjednání kdykoliv, nikdy však nemůže dojít k jejímu sjednání až po tomto dni, protože by to bylo podle zákona neplatné. Zaměstnavatel s vámi může dohodnout její trvání buď v měsících (tj. 1 až 6 měsíců) nebo v konkrétních dnech (tj. např. od 1. 1. do 31.3.). V této souvislosti je též vhodné upozornit, že se jedná o dobu, nikoliv lhůtu, a proto nezáleží, zda její konec připadá na pracovní či nepracovní den a prostě daným dnem skončí.
Na závěr přidáváme ještě důležitou informaci, že zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době v do prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti je vždy neplatné (§ 66 ZP).
Chcete posoudit vaši výpověď?
